Po pošmourné říjnové sobotě nastal zlatavě podzimní podvečer, který sliboval, že se stane něco mimořádného. Aby taky ne, slavíkovická strašidla a strašidýlka se už těšila, že právě tato noc bude zase po roce patřit jim. Odvážné děti nejen ze Slavíkovic, ale i z okolí jim však přišly ukázat, že mají pro strach uděláno. Však taky ten, co má čisté svědomí se nemá čeho bát, v tom mi jistě dáte za pravdu.
Dětí do deseti let se sešlo přes sedmdesát a podle uvážení a odvahy se vydaly buď na vlastní pěst nebo třeba v mámině náruči temnou nocí osvětlenou jen ligotavým světlem lucerniček podél cesty. Podzimní mlha jen podkreslovala strašidelnou atmosféru. Ježibaba a čert si na chvíli odskočili z knížky, u potoka čekal na dušičky vodník. Cestou poutníky kousek doprovodila Červená Karkulka, která vlka rozhodně ve své pohádce nezapomněla. Odvážlivci minuli bílou paní a možná se každý trochu bál vampýra jak z filmů pro velké. To už zase strach zklidnili Jeníček a Mařenka, co taky asi zrovna zabloudili. Bodejť ne, bludičky se snažily zmást každého. Ještě, že Hloupý Honza ukázal, která cesta je ta pravá.
A protože, jak známo, Hloupý Honza je vždycky paradoxně v každé pohádce ten nejchytřejší, ten, kdo ho poslechl, neprohloupil a našel tu správnou cestu ze zakletých Slavíkovic ven.

Další fotografie najdete ZDE