Slavíkovské ženy

pěkné kroje mají…slavíkovské hodky rády obnovily…

Tak začínala úvodní písnička slavíkovických žen, které v sobotu 21. května pořádaly již třetí babské hody ve Slavíkovicích na počest narození sv. Jana Nepomuckého, jehož socha zdobí místní kapličku již od počátku 18. století. Velké párové krojované hody se slaví na sv. Václava, proto hodky patří ženským.

Krásné sobotní odpoledne rozehřívají paprsky jarního sluníčka, kaplička je ozdobena růžičkami, opentlené břízky září v slunečním svitu. Ze dveří místní školky vychází 34 žen a dívek, nastrojených v překrásných kyjovských krojích. Slavnostním nástupem za znění pěkného pochodu přijdou až před kapličku. Sem přinesou sklepníci také historický obraz sv. Jana Nepomuckého, který byl součástí slavností v minulosti. Dochoval se díky p. Marii Tomanové z č.p. 56 a nyní je uschován i pro časy budoucí u Doležalů. A slavnost může začít…

Jako za starých časů zazněl zvon místní kapličky, promluvil páter Michal, požehnal vesnici i hodové víno a společně jsme se pomodlili. Stárky zazpívaly úvodní písničku letošních hodků a první stárka požádala místostarostu Města Rousínova p. Zdeňka Šedého o hodové právo. Obdržela nejen právo hodové veselí pořádat, ale i klíč s městským erbem, který dává první stárce právo vládnou až do pondělí celému městu. A první tanec patřil místostarostovi.

…celičkou vesnicí projdeme průvodem…znělo v úvodní písni, tak se také stalo – velcí, malí i ti nejmenší v náručí rodičů, všichni v krásných krojích. Do kroku, k tanci i zpěvu vyhrávala dechová hudba Voděnka z Kozlan. Na křižovatce vytvořily stárky čtyři kolony a zatančily Moravskou besedu. Na devíti zastávkách se zpívalo, tancovalo, hodovým hostům hostesky nabízely rozmarýny i malé občerstvení. Průvod končil tradičně u májky před sokolovnou TJ Spartak Slavíkovice, kde se večer pořádala hodová zábava. Nástup stárek do pěkně vyzdobeného sálu mile překvapil všechny hodové hosty svou choreografií. Ještě úvodní písnička, polka patřící stárkám a pak celý večer dámská volenka. První tanec samozřejmě patřil partnerům stárek. V průběhu večera zatančily stárky ještě jednou Moravskou besedu. O půlnoci čekalo na všechny hosty i většinu stárek milé překvapení. Část tanečního parketu se proměnila na vodní plochu a šest akvabel v podání místních fotbalistů nám ukázalo své umění. Ovace v průběhu i po skončení představení nebralo konce. Děkujeme všem za nápad i za jeho realizaci. A pak dál nás stárky vyzývaly k tanci i zpěvu těch nejpěknějších slováckých pěsniček. Neradi jsme se loučili s hudbou, nikomu se domů ještě nechtělo, a ti nejvěrnější si až do rozednění prozpěvovali slovácké milostné…

Tak příští rok zase na shledanou na babskéch hodkách!

Slavíkovické stárky