Orba Josefa II.

Sama poloha naší vesnice, při císařské státní silnici, dřívější tepně života, později při dráze, byla velmi vhodnou pro styk se světem, jeho novotami, které u nás se dosti rychle ujímaly. Císařská silnice udělala Slavíkovice tak známými. .Ve všech čítankách o nich děcka musila čítat. Po silnici. jel r. 1769 císař. Viděl orat sedláčka, jmenoval se Trnka Ondřej – zvaný Vondra. A bozi vědí, chtěl-li císař zkusiti jak těžko se oře, neb rafinovaným způsobem získati si přízně zemědělců, nejsilnějšího stavu říše, které si svými novotami rozhněval a jich tak potřeboval v boji proti feudální šlechtě. Ať už to bylo tak nebo onak, sedlák Trnka a s ním Slavíkovice a hlavně pak císař Josef II. stali se velmi populárními.

Během dob bylo na paměť této události ve Slavíkovicích postupně postaveno celkem 5 památníků.

 

2. památník postavila obec Slavíkovice v letech 1769 nebo 1770 poblíž prvního pomníku. Byl to jednoduchý památník z hrubého pískovce, vysoký asi jako polovina mužské postavy a asi 1 střevíc silný, měl podobu hranečníku.

 

 

 

Další památník, v pořadí již třetí, daly postavit Moravské stavy. Měl být vkusnější a trvanlivější nž dva předchozí. Se stavbou se započalo 29.10.1804, během války  v letech 1805-1809 byly práce  přerušeny, ale poté byl památník dokončen. Jeho výška byla 17 m.
Toto je akvarel od Franze Richtera (1774 – 1860), jehož originál je umístěn ve sbírkách Lichtensteinského knížectví ve Vaduzu a jeho zvětšená kopie ve vstupní hale školy ve Slavíkovicích.

 

4. památník byl odlitý ve slévárně Salm v Blansku. Slavnostního odhalení se dočkal v roce 1836 a na svém místě vydržel až do rozebrání v roce 1921.
Památník, který byl vystavěn na místě; na němž císař „poctil stav selský“; (slavíkovští pomníku říkali štátula) byl pýchou vesnice.

„Po příjezdu čs. legie z ruského bojiště bylo pozorovati, jak u zdejších, tak i okolních legionářů, že míní ostraniti pomník císaře Josefa II., který se nalézal blíže nádraží Rousínov-Slavíkovice. Za tím účelem odebrala se delegace k zemskému výboru, by odstranění uvedeného pomníku bylo nařízeno. Zemský výbor ale žadatelům odstranění pomníku nepovolil a řekl, že pomník je více památkou historickou a nařídil ponechání pomníku na místě samém. Dne 19. listopadu 1920 byl uvedený pomník za noční doby neznámými pachateli z podstavce svržen a dílem zničen. Po tomto činu byl pomník do Brna odvezen, kamenný podstavec byl zemským výborem obci Slavíkovicím prodán. Obec Slavíkovice nechala podstavec pomníku rozbořiti, kámen odvezli tak, že na místě samém žádné památky nezůstalo. Neznámí pachatelé nebyli do dnešního dne vypátráni.“  Zachráněna byla pouze deska s reliéfem, která je uložena ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně..

 

 

 

Reliéf od slavného vídeňského sochaře Josefa Kliebera zachytil událost z 19. srpna 1769, kdy Josef II. vyoral při zastávce na cestě do Olšan na Vyškovsku brázdu na poli u Slavíkovic. Klieber patřil ke skupině nejvýznamnějších sochařů první poloviny 19. století ve střední Evropě. Pocházel ze sochařské rodiny v Innsbrucku, působil ve Vídni. Klieberova sochařská výzdoba doplnila i stavby Lednickovaltického areálu či Liechtensteinskou hrobku ve Vranově u Brna.

 

 

Současný památník byl slavnostně odhalen 26. 11. 1995.
Na přírodním kameni je umístěna jedna z kopií původního Klieberova reliéfu z předešlého pomníku odlitých v Blanenských železárnách .

 

 

Tzv. „josefský pluh“, kterým vyoral císař Josef II. v roce 1769 osobně několik brázd na poli u Slavíkovic je nejcennějším sbírkovým předmětem v zemědělské kolekci Etnografického ústavu. Pochází z poloviny 18. století a kromě své historické hodnoty je i ojedinělým dokladem agrotechniky své doby. Od roku 1769 až do r. 1979 byl nepřetržitě vystavován, nejprve zemskými stavy v budově místodržitelství v Brně, po světové výstavě ve Vídni v r. 1873, na niž byl zapůjčen, jej převzalo do své expozice Moravské zemské muzeum.

 

 

 

Oslava 100. výročí orby Josefa II.

 

Oslava 240. výročí proběhla ve spolupráci s obcí Hodějice, kde se každoročně koná soutěž v orbě koňmo, tedy akce v určitém smyslu navazující na staletou tradici orby. O víkendu 8. a 9. srpna 2009 se slavnostního zahájení soutěže zůčastnil císař Josef II s doprovodem. Role císaře a vyorání první brázdy se s noblesou ujal starosta města Rousínova František Havíř.

 

 

 

 

 

 

 

Další informace o orbě Josefa II. u Slavíkovic naleznete např:

Der aufgeklärte Despot Joseph II. und seine Spuren nicht nur bei Slawikowitz in Mähren – Diplomová práce Marcely Měchurové.  Tato diplomová práce se zabývá orbou Josefa II. u Slavíkovic na Moravě ze dne 19. srpna 1769 a historií vzniku 5 pomníků, které byly v průběhu doby na tomto místě vybudovány. V němčině.